Festival bez Domova 2026 je za námi. A Kavčí plácek zase jednou ukázal, že když se lidé potkají bez předsudků, může z toho být opravdu dobré odpoledne.
Zazněl rock Taranisových koleček, bluesrock Náměsíčného Pierota, Unter Rock v podání Olin Black, blues The Blues Rousers a večer patřil punkovým Čert Ví. Nechyběla ani asi poslední módní přehlídka, pro rodiny s dětmi byl připravený doprovodný program. Festival bez Domova není jen o muzice. Je především o setkávání. O tom, že vedle sebe mohou stát lidé, kteří se v běžném životě možná nikdy nepotkají. A že někdy stačí společný stůl, guláš, muzika a trochu času. Moc nás potěšilo také to, že festival přišli pozdravit primátorka Pavlína Springerová, ředitelka Diecézní charity Hradec Králové Anna Maclová a za Biskupství královéhradecké Pavel Rousek.
Velké díky patří také těm, bez kterých by náš guláš nebyl gulášem. Masoeko nám každoročně věnuje maso na guláš a Lodivadlo je naším dlouholetým partnerem. Děkujeme za podporu, která se možná na první pohled zdá jako maličkost, ale pro festival znamená opravdu hodně. Děkujeme kapelám, účinkujícím, kolegům z Domu Matky Terezy, všem, kteří pomáhali s přípravami, i vám, kteří jste prostě přišli.
Díky našim dobrovolníkům. Každý rok nám pomáhají dobrovolníci s tím, co je vidět – s aktivitami pro děti, kasičkou, módní přehlídkou, občerstvením i vším, co je potřeba během festivalu zařídit. Ale také s tím, co vidět není. S obyčejnou přítomností, trpělivostí a ochotou být chvíli mezi lidmi, jejichž životní příběhy nejsou vždycky jednoduché. Naši dobrovolníci se do toho každý rok pustí znovu. Přijdou, pomůžou, vezmou do ruky kasičku, zabaví děti, obléknou modely na přehlídku, poradí, kde co je – a jsou tam, když je potřeba. Za to velký dík.
Festival bez Domova není jen o programu. Je také o setkání s lidmi bez domova a o bourání představ, které o nich možná máme. Možná právě v tom je jeho největší smysl – na chvíli se potkat bez nálepek a předsudků, u jednoho stolu, u muziky, u guláše. „Festival pro mě byl především krásným společným setkáním. Užili jsme si muziku, dobré jídlo, stánky s výrobky ze sociální rehabilitace i program pro děti. A moc jsem si užila také módní přehlídku oblečení ze sociálního šatníku, na které jsem si letos zahrála na modelku. Byla to opravdu radost,“ říká dobrovolnice Hanka.
Tak zase za rok – bez předsudků.
Více o službách Azylový dům, Noclehárna, Sociální rehabilitace, Denní centrum, které poskytují podporu lidem bez domova.















