7. října 2021
Aktuálně Azylový dům
Azylový dům poskytuje ubytování mužům zpravidla na jeden rok. Ve dvou patrech budovy Domu Matky Terezy mají k dispozici 32 lůžek ve dvoulůžkových pokojích. Cílovou skupinou jsou soběstační klienti, kteří si hledají práci, či pracují, spolupracují se sociální pracovnicí, využívají možnosti služby a aktivně se podílí na hledání bydlení.
Azylový dům slaví letos již 30 let své činnosti. Jeho vznik podnítila i prezidentská amnestie v roce 1991, kdy se na ulici ze dne na den ocitlo mnoho mužů, kteří neměli kam jít. Služba se průběžně vyvíjí dle nastavení standardů sociálních služeb, hlavní cíl sociální služby se nemění - pomoc klientům při zajištění dlouhodobého bydlení.
Jak se daří aktuálně naplňovat cíl služby Azylový dům?
Bohužel, jen velmi těžce. Ze 45 osob, které ukončily v roce 2020 pobyt, se do návazného bydlení podařilo umístit čtyři a do samostatného bydlení šest mužů. Většina odchozích klientů získala místo na ubytovně, což je však jen další přechodné a ne vždy ideální řešení. V posledních letech přibývá mladých klientů závislých na alkoholu, drogách, bez základních hygienických návyků, bez práce, mají psychické poruchy, poruchy osobnosti. Sehnat pro ně bydlení je velmi obtížné.
Máte zkušenosti i s klienty seniory?
Ano, jistě, žije jich u nás více jako polovina z kapacity. Bojujeme s tím, že by tu neměli být. Bývají psychicky, fyzicky nemocní, většinu času tráví na lůžku, špatně se pohybují, nejsou samostatní, vyžadují péči, zdravotní dohled. Mnozí si sami nejsou schopni vzít ani léky.
Jaká je zkušenost s hledáním bydlení pro seniory z Azylového domu?
Je to téměř nemožné. Dlouhodobě narážím na překážky a stále slyším jen důvody, proč nelze klienta z azylového domu umístit. Navíc dlouhé čekací doby v pořadnících na bydlení, nízký příjem klienta, v mnoha případech i rozhodnutí, že klient není tzv. dostatečně potřebný, jsou překážky, které se také těžko zdolávají. Nastavený systém zapomíná na osamělé jedince. Počítá s lidmi, kteří mají kde bydlet, mají rodinu, někoho, kdo se o ně doma postará. Naši klienti jsou hodně sami, nemají nárok na příspěvek na péči, někteří nepobírají ani malý důchod. Ani ubytovny nejsou řešením. Bývají přeplněné, s minimem soukromí. Minusem je také nutnost složit kauci. U komerčních ubytoven se platí za pohodlí vyšším nájmem, který není pro každého. Pro získání městského bytu zvláštního určení jsou navíc stanovena mnohdy až diskriminační kritéria, která klienti nejsou schopni splnit. Mezi městy však existují i výjimky, skvělá spolupráce je např. s pracovníky Městského úřadu v Kostelci nad Orlicí.
Vidíte nějaké východisko z této situace?
Povzbudivou iniciativou je setkávání poskytovatelů sociálních služeb Královéhradeckého kraje, zástupců měst a Krajského úřadu KHK, které se zabývá především osobami ze specifických cílových skupin. Funguje od léta 2021. Sešli jsme se například online u konkrétní kazuistiky muže z azylového domu, kterého se díky tomu podařilo umístit. Dále sociální odbor města Hradec Králové vytvořil nově koncepci sociálního bydlení, tak snad se již blízká na lepší časy.
Rozhovor poskytla Milena Altmanová, DiS., sociální pracovnice služby Azylový dům v Domě Matky Terezy na hradeckém Pouchově.
A za všechny snad jeden příběh, který zatím nekončí dobře:
Pan Petr 71 let. Dříve bydlel i pracoval, bohužel přišla první mrtvice, kvůli které ochrnul na polovinu těla. S věkem se přidávaly i další problémy: téměř nedoslýchá, má velké potíže s plicním onemocněním a dýcháním, běžné denní činnosti zvládá jen s obtížemi a musí mu někdo pomáhat. Např. povlečení postele, nebo holení je pro něj bez pomoci nezvladatelné.
Největším problémem ale je velké množství léků, které užívá a není schopen si je sám brát ani nadávkovat.
Azylový dům je pro něj posledním, nikoli však vhodným řešením. Petr potřebuje službu péče, kde bude někdo dohlížet na to, aby pravidelně bral léky, a pomůže mu v běžných denních činnostech. Toto nejsme schopni zajistit našimi službami, nemáme zdravotní personál a neposkytujeme péči.
I přes to všechno je pro domovy pro seniory ještě příliš soběstačný a ve městě odkud pochází, není schopen splnit pravidla pro přidělení domu/bytu s pečovatelskou službou. Má totiž z minulosti dluhy za odpad a jako bezdlužný bude uznán až po třech letech po splacení.
Petr tedy zůstává v Azylovém domě, kde mu pracovníci poskytují alespoň základní péči nad rámec zákonem vymezených úkonů. Všichni víme, že pro něj prostředí Azylového domu není vhodné, nemáme ale žádné jiné možnosti, kam Petra poslat a jak mu zajistit alespoň důstojnou péči ve stáří.
Více o službě Azylový dům
Děkujeme za finanční podporu z projektu „Služby sociálníprevence v Královéhradeckém kraji VI“, financovaného z Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Zaměstnanost.
