Ošetřovatelská služba Oblastní charity Hradec Králové již více jak 30 let zajišťuje terénní zdravotní péči chronicky i akutně nemocným v jejich domácím prostředí.
Zdravotní sestřičky Oblastní charity Hradec Králové navštěvují své pacienty přímo v jejich domácnostech. Každý den, sedm dní v týdnu a bez ohledu na počasí vyjíždějí za těmi, kteří jejich ošetření a jejich péči potřebují. Odborné úkony provádějí na základě doporučení lékařů – ať už jde o ošetřujícího praktického lékaře, nemocničního specialistu nebo ordinaci vydanou po propuštění z nemocnice. Díky tomu je péče plně hrazena zdravotní pojišťovnou pacienta. Nejčastěji navštěvují dlouhodobě nemocné, lidi po cévní mozkové příhodě, pacienty s diabetem, oběhovými komplikacemi či onkologickým onemocněním. Jejich péče směřuje také k těm nejzranitelnějším – například k lidem bez domova v Domě Matky Terezy.
Vedle odbornosti přinášejí charitní sestřičky do domácností i něco navíc – lidské porozumění, vlídnost a empatii. Právě to často bývá pro nemocné i jejich blízké stejně důležité jako samotné zdravotní výkony.
Příběh Jany je jedním z mnoha, které poznaly, jak důležitá je domácí péče.
Jana byla přijata do domácí péče po hospitalizaci v nemocnici, kam byla přijata po zhoršení celkového zdravotního stavu při základní diagnóze Parkinsonovy choroby. Byla upoutaná na lůžko a zcela závislá na pomoci druhých. Nemohla jíst ani pít běžným způsobem. Manžel jí šestkrát denně podával výživu a tekutiny přímo do žaludku pomocí hadičky. Kvůli dlouhodobému ležení měla rozsáhlou proleženinu v oblasti kříže, kterou denně sestřičky dojížděly ošetřovat. Jana velmi ráda trávila víkendy na chalupě, ale jelikož nebyla schopna sedět, její cesty na milovanou chalupu ustaly. Milující manžel nechtěl, aby o své milované místo přišla, tak zakoupil větší auto, do kterého se vešlo i lehátko. Byla moc spokojená, což se projevilo na stabilizaci zdravotního stavu a hojení dekubitu. Ale čas neúprosně běžel a zdravotní stav Jany se opět zhoršil. Už ani vleže nebyla schopna cestovat. Lékaři jí při propuštění z nemocnice nedávali příliš naděje a ona prožila celé krásné čtyři roky se svým manželem, na své chaloupce, a hlavně doma.
A to pro ni mělo obrovský význam.
Zapsala: Renáta Bajerová, Charitní ošetřovatelská služba