Zkusím to shrnout v jedné větě, jak to vnímám já za sebe - intervenční centra vznikla v ČR v roce 2007 jako určitá odpověď na specifické potřeby obětí domácího násilí. Troufám si říci, že se IC časem staly nedílnou součástí systému pomoci při řešení násilí mezi blízkými lidmi.

 

Za 15 let existence prošlo IC HK mnohými změnami - změnila se adresa, pracovníci, technika, kterou využíváme, metodické postupy a změnily se významně poznatky o domácím násilí. IC HK se snažilo rozvíjet k poskytování komplexní pomoci – krizové, sociálně-právní i psychologické a v případě potřeby i dlouhodobé pomoci pro nejzávažnější případy DN, protože cesta k životu bez násilí bývá velmi dlouhá. To věřím, že se povedlo.

 

Co se nezměnilo, je poslání služby provázení oběti násilí k životu bez násilí, nebo alespoň ke zmírnění násilí. Nezměnily se ani základní charakteristické rysy služby – respekt k rozhodnutí klienta(tky), odbornost a týmová a interdisciplinární spolupráce. Rys, který nesmím opomenout je dynamika – IC vznikalo velmi dynamicky, dynamická je naše práce a specifickou dynamiku mají také násilné vztahy.

Domácí násilí je stále komplikované téma, které vzbuzuje u řady lidí nepochopení. Chování obětí násilí je často matoucí a porozumět tomu, proč je tak složité opustit násilný vztah, není snadné. Snadné také není porozumět tomu, co obnáší práce v naší službě. Proto patří poděkování všem pracovníkům, kteří v IC pracují, ale také všem pracovníkům, kteří v IC pracovali, za jejich odbornou práci.

 

Určitě prohloubení interdisciplinární spolupráce zejm. s Policií ČR. Roky praxe nás naučily, že komplexní pomoc a interdisciplinární spolupráce je ta neúčinnější cesta pomoci.

 

IC za rok pomáhá průměrně 230 různým lidem, kteří řeší situaci domácího násilí.