20. září 2019
Jak dobrovolníci pomáhali
Ve čtvrtek 19 .září se na Pivovarském náměstí konal Den senirorů, v rámci kterého se konalo slavnostní předávání Cen sociálních službe. OCH HK měla svá želízka v kategoriích dobrovolník, sociální služba a osobnost sociálních služeb.
Města, organizace i jednotlivce ocenil Královéhradecký kraj již v 9. ročníku Ceny za přínos v sociálních službách v rámci Svátku seniorů. Čestné plakety převzali z rukou hejtmana Jiří Štěpán a náměstka Vladimír Derner noví nositelé ocenění za mimořádný počin nebo dlouhodobou systematickou práci k rozvoji, kvalitě a dostupnosti sociálních služeb v kraji. za OCH HK převzali ocenění Petr Štěpánek, Marie Křepelová a zástupce Domácí hospicové péče. I ostatním nominovaným z hradecké Oblastní charity blahopřejeme.
Petr Štěpánek, dobrovolník
„Pomáhat je přeci normální!“ říká Petr Štěpánek, který pracuje jako dobrovolník v Oblastní charitě Hradec Králové již několik let. Je to dobrý, hodný, laskavý, přátelský, obětavý a prima člověk. Záběr jeho aktivit je obrovský a vše si užívá naplno, s chutí a optimismem. Není to typ člověka, který si sedne do kouta a čeká, co se mu řekne. Sám hledá práci, zajímá se, vozí nářadí, sežene, co je potřeba. Je to vždy Petr, kdo se stará, jestli je ještě něco třeba zařídit a s něčím pomoci. Pro Petra je vše „v pohodě“ a i přes časově náročné zaměstnání tento mladý muž stíhá vše možné nemožné. A má u toho všeho ještě oči a srdce dokořán, a když vidí, že může někde někomu nebo něčemu pomoci, neváhá. Petr je galantní, vtipný, nikoho slůvkem neurazí, umí pochválit, naslouchat, má rád lidi a lidé jsou s ním rádi. Když se nějaké akce účastní, je to záruka, že všichni odchází z akce usmátí a v dobré náladě. Petra si v Oblastní charitě vážíme a moc mu děkujeme za jeho důvěru v naši práci, jeho loajalitu i ochotu propagovat činnost charity i vně mezi přáteli a známými. Je minimum akcí pořádaných Kruhem dobrovolníků naší charity, kde Petr chyběl. Několikrát se účastnil Tříkrálové sbírky jako průvodce, v září pravidelně tradiční Eliščiny sbírky. Již po tři zimní období pomáhal pravidelně ve večerních hodinách v Zimní noclehárně, kam chodí přenocovat lidé bez domova. Účastní se pravidelně celodenních pracovních brigád v Dětském domově v Nechanicích a v Neratově, kde žije komunita lidí s lehkým mentálním postižením. Petr se pravidelně účastní pečení adventních perníčků pro seniory a nemocné, je obrovskou pomocí i při benefiční akci pro děti z rané péče Sluníčko při malování i prodeji kamínků, účastnil se několikrát akce „sladké ráno“, kdy přinesl z domova upečený koláč pro lidi bez domova. Již několik let chodí na Štědrý večer do Domu Matky Terezy, kde pomáhá obsluhovat lidi bez domova, kteří se schází ke slavnostní večeři.Petr neřeší, jestli pomáhá dětem, seniorům, lidem bez domova. Je-li potřeba něco udělat, tak jde. Vždy předem zavolá se slovy: „ Jdu a není ještě něco potřeba?“. Mnozí skepticky nahlíží na současné mezilidské vztahy, vzájemnou lhostejnost a nezájem, ale dokud budou mezi námi takoví báječní a obětaví dobrovolníci, jak Petr Štěpánek, nemusíme se bát, že vymizí lidskost a dobro. Je to úžasný člověk se zlatým srdcem a jsme rádi, že jej v Kruhu dobrovolníků máme.
Marie Křepelová, dobrovolník
Věčně optimistická, stále usměvavá a plná nevyčerpatelné energie. Před pěti lety se Marie ozvala těsně před Tříkrálovou sbírkou, že by ráda vypomohla s její organizací v Chlumci nad Cidlinou. Vše probíhalo standardně. Maruška si vše tzv. osahala, ale již druhý rok začala sbírku chystat ve své režii a ve velkém. A nejen u ní ve městě. Z původních 4 skupinek, které jsou pravidelně vysílané ze Základní školy, se jí podařilo získat pro sbírku tolik dospělých a dětí, že se počet skupinek přehoupnul nad dvacítku, což obnáší každoročně sehnat přibližně 80 lidí pro celé město. Jejím snem bylo vytvořit tzv. sousedskou sbírku, kdy skupinky koledníků žijící v dané části města obchází domy ve svém blízkém okolí. Zvoní na své sousedy, kamarády, přátelé. Návštěva každého domu je pak přátelským – sousedským zastavením a písnička "...štěstí, zdraví, přejeme vám"... pak získá na intenzitě a emoci. Své koledníky si Marie vzorně opečovává a je s nimi v kontaktu. Před sbírkou zajistí požehnání v chlumeckém kostele a po sbírce společné posezení s pohoštěním na faře. Marie je „buldozer„ v tom dobrém slova smyslu. Nastartovala Tříkrálové koledování v mnoha okolních obcích, které pokračuje i nadále. Propojila mnoho laskavých a hodných lidí, kteří formou příspěvku mohou podpořit sociální a zdravotní služby OCH HK. Nominací v kategorii podporovatel bychom chtěli Marii Křepelové vyjádřit upřímné poděkování a velký dík za její obětavost, vytrvalost a úsilí.
Domácí hospicová péče Hradec Králové
„Nominuji tým zdravotních sester a lékařů Domácí hospicové péče. Celý tým je kdykoliv, během dne, noci i o víkendech a svátcích, připraven poskytnout odbornou péči nevyléčitelně nemocným. Lékaři pro hospic pracují ve svém volném čase nad rámec hlavního pracovního poměru ve zdravotnickém zařízení. Díky nim a zdravotním sestrám můžou osoby v terminálním stádiu nemoci důstojně prožít poslední dny svého života i přes své onemocnění tak, jak si přejí, tj. zůstat i přes své onemocnění doma, se svojí rodinou, blízkými, v prostředí, které znají a mají rádi. Společně s blízkými osobami je tak možné díky terénní hospicové péči zajistit umírajícím lidem co nejvyšší možnou kvalitu života. Pracovníci jsou oporou nemocným i jejich rodinám a blízkým, kteří o ně pečují v čase nemoci a umírání. Má osobní zkušenost je s týmem, který pracoval pro hospic v roce 2017, zdůraznit bych chtěla výbornou péči Ludmily Pavlátové, ale i ostatních, jejichž jméno si nepamatuji.“
Charitní pečovatelská služba, sociální služba
Charitní pečovatelská služba je nedílnou součástí hradecké Oblastní charity již od roku 1991. Největší skupinu jejich klientů tvoří senioři, za kterými pečovatelky a pečovatelé dojíždí přímo do jejich domácností po Hradci Králové a do obcí vzdálených 20 kilometrů od města. Na základě domluvy s pečovatelskou službou společně naplánují návštěvy a činnosti, s kterými senior potřebuje pomoci. S jejich podporou mohou lidé doma bezpečně zvládat běžné každodenní činnosti. Díky péči mohou i přes svůj vyšší věk a různá omezení zůstat ve svém domečku, bytě, kde mají své pohodlí, oblíbené věci, které je provází životem, milovaná zvířata, blízké. Mohou zůstat tam, kde den za dnem ubíhal jejich život a kde je zakořeněná jejich minulost a vzpomínky. „Pečovatelská péče není jen o fyzické pomoci. Častokrát se pracovníci charity stávají na nějaký čas členy rodiny, znají její příběh, životní cestu. Pro většinu seniorů jsou pečovatelky „naše hodné holky„. Umí pohladit slůvkem, povzbudit, jsou laskavé, trpělivé a vlídné. Jsem tomu rád a jsem pyšný na náš tým. Naše poslání cítíme stejně - Důstojný život seniorů v domácím prostředí je pro nás prioritní.“ říká Mgr. Jakub Cutych vedoucí pečovatelské služby OCH HK. " Od 1. ledna 2018 se vzhledem k sloučení hradecké Oblastní charity s Farní charitou Třebechovice péče rozšířila o mikroregion Třebechovicka a Černilovsko. Nominací na cenu sociálních služeb vyjadřujeme poděkování celému týmu Charitní pečovatelské služby. Děkujeme za každodenní nelehkou práci. Děkujeme za laskavá slova, obětavost, každičký úsměv a povzbuzení. Děkujeme za radost a naději, kterou rozdávají.
Daniel Molitor, osobnost sociálních služeb
Do Oblastní charity Hradec Králové, konkrétně do Domu Matky Terezy na pozici pracovníka v sociálních službách nastoupil Daniel v prosinci roku 2005 vlastně náhodou. Nevěděl, do čeho jde a co ho na pracovní pozici čeká? S lidmi bez domova neměl žádné zkušenosti, což řekl i při výběrovém řízení. První týdny byly pro něho náročné, ale na práci s lidmi si brzy zvyknul a začala se mu líbit. Bavilo ho poslouchat příběhy ze života klientů, některé byly peprné, jiné zajímavé a hodně jich bylo smutných. Opakovaně ho překvapilo, že i když člověk skončí bez domova, prakticky na ulici a nemá kam jít, neztrácí hlavu a život bere takový, jaký je. I s úsměvem, nezatrpkne. Na pozici pracovníka v sociálních službách pracuje Daniel ve službách Denní centrum a Noclehárna. Byl a je svědkem proměny klientů, nárůstu počtu žen, které v začátcích fungování zařízení nebyly mezi lidmi bez domova téměř zastoupené. Daniel zažil mnoho změn v nastavení systému práce v Domě Matky Terezy, byl i iniciátorem mnoha dalších konkrétních přeměn, které zvyšovali a zvyšují úroveň služeb. V týmu byl vždy výrazným „strážcem“ pravidel, hranic služby a dbal na plnění svých povinností. „ V Domě Matky Terezy jsem prožil a zažil velmi pestré okamžiky. Od příjemných chvil, přes emočně vypjaté a náročné situace, až k těm posledním, kdy se člověk loučí se životem.“ I tohle vnímá jako nedílnou součást své práce.
Jitka Voršílková, osobnost sociálních služeb
Jitka nastoupila do Oblastní charity v roce 2007 na pozici pečovatelky v Charitní pečovatelské službě. Bohužel se stala účastníkem dopravní nehody, která pro ni měla závažné zdravotní následky. Po dlouhodobé léčbě bylo zřejmé, že se na původní pozici nemůže vrátit. Zareagovala na nabídku z Domu Matky Terezy a následně se stala součástí týmu Sociální rehabilitace. Ve spolupráci s kolegy se podílela na zahájení a rozvoji činnosti v Kuchyni, kde vaří klienti pod dozorem pracovního terapeuta pro ostatní klienty. Každý rok klienti pod jejím vedením uvařili více než dvacet tisíc porcí polévky a přibližně čtyři tisíce hlavních jídel. Kromě toho každý rok zajišťovala s klienty sváteční pohoštění na Štědrý večer a občerstvení na další akce, které Dům Matky Terezy organizoval. Vždy se snažila, aby klienti chodili do Kuchyně rádi, aby jim pomáhala znovu budovat ztracené sebevědomí a podporovala je v řešení jejich nelehkých situací. Nyní, po opětovném řešení zdravotního stavu, se Jitka rozhodla jít jinou cestou. Patří ji velký dík za vše, co udělala pro rozvoj činnosti v Kuchyni, sociální služby i pro samotné klienty, kteří na ni vzpomínají a kteří s ní rádi spolupracovali.
Mgr. Marcela Kašparová, osobnost sociálních služeb
Marcela Kašparová je součástí multidisciplinárního týmu Poradny pro lidi v tísni od roku 2003. Patří k dlouholetým pracovníkům, kteří svým významným dílem přispívají k práci Oblastní charity HK. Marcela Kašparová spadá svou pracovní pozicí mezi externí pracovníky a náplní její práce je doprovázení lidí těžkým životním obdobím či podpora při vyrovnávání se s dopady traumatické události. Je také aktivním členem týmu Poradny, zajímá se o její filozofii, profilaci a směřování. Její trefné a otevřené názory a postoje jsou přínosem pro rozvoj a kvalitu služeb na poli charitní sociální práce. Praxi a zkušenosti nasbírala především působením v různých pomáhajících profesích v sociálních službách. Pracovala jako sociální pracovník, pedagog či jako psychoterapeut s drogově závislými, s oběťmi domácího násilí a trestných činů, s rodinami a dětmi, s pěstounskými dětmi a rodinami, s duševně nemocnými a dlouhodobě také jako konzultant na lince důvěry. Je zastáncem eklektického přístupu k problému, ke klientovi. Nesvazuje se žádným úzce vymezeným způsobem práce, ale vybírá si z jednotlivých směrů a psychoterapeutických škol to, co v dané chvíli klientovi "sedí", kombinuje a integruje různé techniky "uité na míru" dané osobnosti, aktuální situaci a problematice, což z ní dělá velmi jedinečného odborníka. Nominací na cenu sociálních služeb bychom chtěli Marcele Kašparové poděkovat a vyzdvihnout její profesionální a poctivý přístup k práci a spolehlivost.
