10. září 2021
Aktuálně OCH HK
Oblastní charita Hradec Králové zahájila svoji činnost 1. června 1992. Její založení bylo dílem obrovského úsilí nadšenců, kterým nebyl lhostejný osud lidí bez domova a kteří začali intenzivně poskytovat domácí péči nemocným, seniorům a umírajícím v jejich domácím prostředí. Od samého začátku byly její součástí Azylový dům pro muže, Charitní ošetřovatelská služba a tým dobrovolníků, který pomáhal získávat ošacení pro lidi v nouzi. Tyto aktivity vznikly totiž již o rok dříve.
Tři desetiletí pamatují mnoho zdravotních sestřiček, pečovatelů, pečovatelek, sociálních pracovníků, asistentů... Mnozí práci vnímali jako své poslání. Jiní přišli, aby se později posunuli dál k dalším sociálním a zdravotním službám. Každý zanechal nějakou stopu. Každý byl součástí, každý ke své práci přidal i kus svého srdce.
Během třiceti let se však mnohé změnilo. Hradecká charita se rozrostla na osm sociálních a dvě zdravotní služby. Týmy prošly personální profesionalizací, fungují standardy sociální práce. Služby jsou technicky dobře vybavené, mají důstojné zázemí. Původní myšlenka zůstala – touha a potřeba pomáhat těm, kteří pomoc nejvíce potřebují.
Jak to vše začalo...
Pražský arcibiskup František kardinál Tomášek založil v roce 1988 Výbor křesťanské pomoci. Postupně vznikaly podobné výbory v některých farnostech na území celé republiky. V rámci Výboru křesťanské pomoci v Praze se vytvořilo jádro vedení budoucí České katolické charity a přípravná komise pro vytváření koncepce farních a oblastních charit.
V roce 1990 byla zahájena činnost Výboru křesťanské pomoci v Hradci Králové (předseda Ing. Karel Voslař, Jaroslav Strnad). Ten odstartoval spolupráci mezi ústřední pražskou Českou katolickou charitou a třetím partnerem - Diecézní katolickou charitou Hradec Králové. Hlavní koordinátorka Marie Strejcová formovala vznik Oblastní charity Hradec Králové, vznik azylového domu, pomáhala středisku Charitní ošetřovatelské služby a podílela se i na zahájení kurzů bl. Zdislavy.
Charitní ošetřovatelská služba vznikla dne 1. srpna 1991 a jako první po Praze zahájila činnost v rámci Experimentu domácí péče Ministerstva zdravotnictví České republiky a České katolické charity. Cílem bylo vyzkoušet a potvrdit výhodnost do té doby u nás netradiční formy péče o nemocné v jejich domácím prostředí. Zdravotní sestřičky i pečovatelky původně společně sdílely jednu místnost v ulici Na Kropáčce. První vrchní sestrou byla Marie Retíková. U zrodu stála také dlouholetá pečovatelka Marie Bártová.
Komentář Marie Retíkové: „V atmosféře politického uvolnění v letech 1988 - 1989 se rychle formovaly křesťanské skupiny zaměřené na různou činnost, mimo jiné i na oblast sociálního zdravotnictví. Křesťanští zdravotníci se po prvním setkání dne 25. října 1990 ve Fakultní nemocnici Hradec Králové scházeli pravidelně jednou za měsíc. Na diecézním setkání dne 2. března 1991 MUDr. Marie Svatošová představila dvouletý projekt Experiment domácí péče. Prvního března 1991 MUDr. Eduard Havel oznámil, že 13. dubna 1991 začne 1. ošetřovatelský kurz blahoslavené Zdislavy, který měl za cíl připravit dobrovolníky a budoucí pomocné zdravotníky pro práci v Experimentu domácí péče (pro zájemce z celé diecéze). Již před listopadem 1989 jsem ještě se dvěma mladými zdravotnicemi, sestrami z FN HK, navštěvovala několik starých lidí bez rodinného zázemí a představený projekt mě okamžitě oslovil. To je přesně ten mezičlánek, který ve zdravotnictví chyběl - něco mezi ústavní péčí a nemocnými doma v domácím prostředí. A tak nějak to začalo... Zapojila jsem se do přípravy kurzu a následného vytvoření týmu Charitní ošetřovatelské služby v HK v rámci Experimentu. Tato forma péče o nemocné v domácím prostředí byla v té době u nás neznámá. Provázanost zdravotní, sociální a duchovní péče o nemocné v domácím prostředí si postupně získávala důvěru laické i odborné veřejnosti a přes mnohé těžkosti se Charitní ošetřovatelská péče stala vyhledávanou.“
V lednu 1995 došlo k rozdělení na Charitní ošetřovatelskou službu a Charitní pečovatelskou službu. První vedoucí pečovatelské služby byla Kateřina Kratěnová.
Komentář Renaty Marečkové, vedoucí pečovatelské služby v letech 1996 - 1999 a 2002 - 2003: „První den v novém zaměstnání 1. listopadu 1994 byl pro mne šok. Dům v Okružní ulici, kde sídlil kromě našeho střediska i Sociální šatník byl uvnitř špinavý, zapáchající, zničený, cedule střediska zcizená. Prošla jsem do nejvyššího patra a zpět. V přízemí se mi ulevilo, otevřely se dveře a za nimi byla čistá místnost a paní Kratěnová, má vedoucí. Nastoupila stejný den jako já. Nasmlouvala se první péče. Do terénu jsme chodily společně pěšky, městskou dopravou nebo na vlastním kole. Postupně k nám přešly pečovatelky z týmu sestřiček paní Retíkové, nabraly se i nové síly. I péčí přibývalo. Prvotním dokladem byla ručně psaná pokladní kniha. Začala se tvořit první agenda a vytvářely se jakési první standardy. Nakoupila se služební kola, první počítač.“
V roce 2000 se opětovně sloučila střediska Charitní ošetřovatelské služby a Charitní pečovatelské služby pod Charitní ošetřovatelskou a pečovatelskou službu. Od roku 2006 jsou opět dvě samostatná střediska.
Azylový dům
Z iniciativy České katolické charity ve spolupráci s Úřadem města Hradec Králové, výročního podniku ZVÚ a rakouské charity byl v listopadu 1991 zřízen azylový dům pro bezdomovce. V důsledku amnestie prezidenta Václava Havla se dostalo mnoho lidí bez domova na ulici, úřady nefungovaly, bylo potřeba konkrétní řešení. K tomuto účelu poskytl podnik ZVÚ bezplatně užívání objektu a s pomocí rakouské charity byla realizovaná rekonstrukce. Provoz byl hrazen z rozpočtu města Hradec Králové. Zkušenosti s provozem a vedením takového zařízení byly získány formou stáže na pozvání francouzské charity Secour Cachilique.
Komentář Michala Hledíka, dlouholetého pracovníka OCH HK: „U zrodu Azylového domu byli v roce 1991 jeho pracovníci Pavel Vostrovský, Hynek Vojtěšek, Drahomír Doležal a o něco později i JUDr. Václav Horák. Já se přidal až v březnu 1993. Po nějaké době pak František Žídek a Bc. Petr Macl. Důležitou osobou v nelehkých začátcích provozu Azylového domu byla i holandská dobrovolnice "Anerý" Ta v průběhu roku 1992 skvěle vypomáhala v rozjíždějícím se provozu, a v tehdejších dobách - s drsnými poměry mezi klienty - to od ní bylo zcela výjimečné nasazení. V dalších letech prošli tímto náročným pracovištěm, a zanechali zde velký kus práce, také Zdeněk Karel, Jaroslav Vališ, Jan Vlnas, Marcel Barvíř, Petr Velc, Michael Šešina, Marie Vrzáková, Tomáš Zajíc, Piotr Nabožny, Petra Kobzová, Tomáš Portych, Alena Volková, Martin Šeda, Jiří Tůma a řada dalších. Důležitou součástí kolektivu bylo i mnoho skvělých kluků v náhradní vojenské službě, kteří byli důležitou výpomocí v provozu tehdejšího Azylového domu
Oficiální otevření azylového domu pro lidi bez domova se uskutečnilo v únoru 1992. Pro jeho prostory byl využitý areál bývalé ubytovny ZVÚ Hradec Králové. V roce 2003 bylo otevřeno moderní zařízení. Nová budova Domu Matky Terezy, sociálních služeb pro lidi bez domova začala poskytovat komplexní podporu formou čtyř sociálních služeb: nízkoprahové denní centrum, noclehárna, azylový dům a sociální rehabilitace.
Sociální šatník
Oficiální zahájení provozu Sociálního šatníku v ulici Na Hradě se uskutečnilo 1. září 1992. Již rok předtím se však dobrovolníci v čele s Ing. Viktorií Melicharovou zapojovali do sbírek ošacení pro lidi v nouzi. Další dobrovolníci, kteří stáli u zrodu - Jana Lelková, Bohuslava Kalinová, Čestmír Sehnoutka, MUDr. Hana Chrobáková, Mgr. Plocková, Jiřina Píšová, Anna Andertová, paní Říhová, Věra Pelešková.
Závěrem
„Činnost Oblastní charity Hradec Králové navazovala na práci dřívějšího Diecézního střediska křesťanské pomoci v Hradci Králové, která se zaměřovala na misijní pomoc formou zasílání ošacení, na drobnou finanční výpomoc, pomoc v nemoci, na podporu při vzniku ošetřovatelského kurzu bl. Zdislavy, dvouletého pomaturitního studia s křesťanským zaměřením na Zdravotnické škole v Novém Bydžově, na finanční a pracovní pomoc při opravě fary v Osicích, kde strávily jeden měsíc děti z Běloruska a další měsíc v rodinách v Třebechovicích pod Orebem. Dále byla charitní pomoc realizovaná ve formě poskytování balíčků odsouzeným ve věznicích, umožněn prázdninový pobyt 13 dětem na faře v Chotěbořicích u Velichovek. OCH HK přebrala centrum pro mentálně postižené děti v HK, ul. Prokopa Holého, udržovaného z rozpočtu Okresního úřadu. Všechny výše uvedené akce byly postupně realizovány již od závěru doku 1989 obětavými farníky, činnými v Diecézním středisku řízeném vedoucí Jarmilou Strejcovou a Výborem křesťanské pomoci, založeném Ing. Karlem Voslařem. Ekonomické zdroje dosavadní charitní činnosti s výjimkou již uvedených, spočívají v darech a sbírkách. Do budoucna bude třeba také počítat s pomocí sponzorů, s výnosy kulturních a sportovních akcí, činností burzy atd. Nejdůležitější však je milosrdná láska členů charity, sílená Božím požehnáním. Za pomoc modlitbou prosí všichni. “ JUDr. Václav Horák, Informace Královéhradecké diecéze, červenec 1992/1.
Zdroj informací: Výroční zpráva OCH HK
