11. listopadu 2021 Aktuálně Dom. hospicová péče

Tříkrálová sbírka pomáhá i Domácí hospicové péči

V rámci tradiční Tříkrálové sbírky se daří zajistit finance, které pomáhají v činnosti Domácí hospicové péče a Poradny Domácí hospicové péče. V záměrech využití výtěžku nadcházející lednové Tříkrálové sbírky 2022 je opět část určená pro tyto zdravotní a sociální péče.

Díky příběhu z péče lze vhlédnout do činnosti zdravotních hospicových sestřiček i sociálních pracovnic.

Když se za vás postaví celé nebe

Leckdo se může domnívat, že dozvědět se konečnost diagnózy svého blízkého je to nejhorší. Člověka prostoupí směs pocitů, dojmů, poplach, …co bude teď? Stejně takto i Magdalena zmobilizovala všechny své zdroje síly, aby se mohla postarat o svého nemocného tatínka. Aby si ho mohla vzít k sobě domů, musela se domluvit s lékaři v nemocnici, ale také třeba se svou dcerou. Všichni v okolí, včetně lékařů, ji od jejího záměru odrazovali. Domluvila si na doma polohovací postel, začala zjišťovat další vhodné pomůcky a kontaktovala na podnět sociální pracovnice FN HK i Domácí hospicovou péči. Byl domluven termín propuštění. Vše bylo připraveno.
Jeden telefonát z nemocnice vše změnil. Tatínek byl převezen ráno sanitkou do jiné nemocnice v jiném okresu, podle jeho místa trvalého bydliště. Lékař nedoznal, že je náročnou ošetřovatelskou péči možné zajistit v domácích podmínkách.

Magdalena bojovala s velkým zklamáním. Otci slíbila, že si jej vezme domů, ale bála se, že nebude schopen absolvovat další cestu sanitkou. Vše, co bylo připraveno, vypadalo najednou marně. Dcera to ale nechtěla vzdát. Společnými silami se nám podařilo domluvit pokračovaní v paliativním postupu v okresní nemocnici, tatínka si vzali pod ochranná křídla lékaři, kteří shodou náhod pracují pro jiný místní domácí hospic. O tři dny později byl tatínek bezpečně dopraven zpět do Hradce, do pokojíku, který mu zapůjčila jeho vnučka.

Péče o pána byla ošetřovatelsky náročná, ale na to jsme byli připraveni. Pravidelné denní návštěvy sester někdy nestačily, a tak vyjížděly často v noci. Magdaléna se naučila do té doby pro ni neznámé úkony. Sestry ji zaučily ve všem potřebném. Noci byly náročnější než dny. Sílu ubíraly také nejistota a obavy o tatínka. Za velké podpory celého týmu Domácí hospicové péče však dcera našla sílu celou situaci zvládat.

Magdalena s tatínkem spolu vzpomínali na společné chvíle, stihli projít i některá jeho přání ohledně budoucnosti jejich domu. Do pokojíku občas nakoukla i vnučka, která by se jinak za dědou ani do nemocnice nemohla přijít podívat. Nakonec přišlo ono tiché poslední pohlazení a slzy, ale také velká vděčnost a hrdost za vše vykonané.

Na počátku každého umírání doma je totiž rozhodnutí – chci být s tebou. A takové rozhodnutí stojí za to, aby se za něj postavilo třeba i celé nebe.

Napsala: Kateřina Krtičková, DiS., Poradna Domácí hospicové péče