Domov pro matky s dětmi oslavil 20 let

Domov pro matky s dětmi oslavil 20 let

Již od samého začátku existence Azylového domu pro matky s dětmi bylo zřejmé, že bude velmi vyhledávanou sociální službou. Při vlastním zahájení provozu se s žádostí do zařízení obrátilo 27 maminek. Kapacita zařízení, které poskytuje matkám, případně otcům s dětmi pomoc ubytováním, je stále většinou naplněná. V evidenci žadatelů o ubytování čekají stále další zájemci.

Domov pro matky s dětmi na Pouchově se stal dočasným domovem již pro téměř dvě tisícovky osob. Mnoho rodin zde našlo lidskost, porozumění, bezpečí, důstojnost a pomoc. Mnoho z nich zde uzavřelo kapitolu „minulost“ a vykročilo šťastnějším směrem, do návazného bydlení.

Provoz Domova pro matky s dětmi byl zahájený 19. března 2002. Na pozici vedoucí nastoupila, a je jí dodnes, paní Zdeňka Koutníková. Před 20 lety stál na Pouchově nový prázdný dům. Tehdejší ředitelka ing. Anna Maclová s urputností sháněla finance na vybavení a vdechla mu život. Pořídil se nový nábytek, postele a další inventář potřebný k provozu. O rok později se otevřel pro děti volnočasový klub Mariánek. V průběhu času se interiér zařízení stále obnovuje a dovybavuje. Svoji tvář po letech dostala i zahrada.

V průběhu poskytování služby se proměnila i legislativa. V roce 2006 vešel v platnost Zákon o sociálních službách, který klade důraz na vysokou profesionalitu a na přímou práci s klientem. „Pozitivně vnímám vývoj spolupráce s ostatními neziskovými organizacemi, které pomáhají navázat na práci naší služby v rodinách a které řeší další návaznou pomoc, když klienti od nás odchází. V kraji je síť terénních a dalších služeb, které nabízí pomoc a posléze spolupracují s rodinou.“ říká Zdeňka Koutníková.

Jak to u nás chodí

Maminka nebo otec s dětmi mají k dispozici pokoj, kuchyň, koupelnu a WC. V rámci krizové pomoci mohu získat ošacení, základní potraviny, hygienické prostředky. Spolupracují s klíčovou pracovnicí a společně plánují krok za krokem, co je třeba udělat pro to, aby během pobytu v naší službě získali či obnovili dovednosti, které jim pomohou při začlenění do běžného života.

Některé matky nebo otcové se mnohdy nezvládají postarat se o své povinnosti v dostatečné míře. Důvody jsou prosté. Nikdo je to nenaučil. Často nezažili funkční rodinu, která by je v dětství vedla a která by jim byla vzorem. Většině chybí zkušenost s normálními běžnými dovednostmi, špatně hospodaří s penězi, jsou nesamostatní, nedůslední. Pomoc potřebují i v péči o své děti.

V azylovém domě vše funguje na základě velké trpělivosti, laskavosti a názornosti. Pracovníci jsou maminkám i otcům velkou oporou. Zajímají se o starosti klientů, pozorují, jak maminka zvládá běžné dovednosti potřebné k zajištění provozu rodiny, pokud je potřeba, pomohou jim. Vše v bezpečném prostředí služby. Na poradách pracovníci hovoří o aktuálních problémech rodin, vzájemně si vyměňují postřehy a informace. Hledají cesty, jak klienty neodradit, ale citlivě motivovat, jakou míru podpory a kontroly jim zabezpečit. Maminky a otcové mají oporu a pomoc na dosah ruky, pokud neví a jsou bezradní, vždy jim někdo z pracovníků ochotně poradí, vyslechne a dodá odvahu nebo pochválí. Ale musí především chtít sami a být odhodlaní svoji situaci změnit. Maximum péče a podpory dostávají i děti.

Ve chvíli, kdy se podaří klientům ukončit službu a samostatně pokračovat v běžném životě, stává se to radostí i pro všechny pracovníky. V takovém případě se naplní cíl služby ale i smysl charitní práce, společného úsilí. Nová naděje a inspirace pro další maminky a otce, které se „na nový život“ připravují.

DSC01633DSC01627